Vážení spoluvlastníci,
navrhuji uspořádat další neformální shromáždění našeho SVJ Peluškova 1443, Lipnická 1448 v restauraci ( pizzerii ) POSSITANO ( nad squasch centrem v Peluškově ul. )
Všichni, kdo budete mít čas, přijďte si popovídat o problematice našich domů ve středu 11.2.2009 v 19 hodin do restaurace Possitano.
Prosím o potvrzení účasti mailem na mou adresu: zvonikovi@iol.cz
Děkuji
Za SVJ se těší
P.Zvoník
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentáře:
Ombudsman žádá zrušení protipožární vyhlášky
Ombudsman Otakar Motejl požádal Ústavní soud o zrušení protipožární vyhlášky účinné od 1. července 2008, která stanovuje povinnost vybavit nové domy hasicími přístroji a u vybraných objektů i kouřovými čidly. Veřejný ochránce práv se domnívá, že vyhláška nevznikla ve veřejném zájmu, jak uvádějí její tvůrci, ale jen proto, aby přinesla zisk některým lidem.
ČTK to dnes řekla mluvčí kanceláře ombudsmana Iva Hrazdílková. Hasičský záchranný sbor, který pro vnitro vyhlášku vytvořil, se k Motejlovým výhradám nebude do projednání záležitosti Ústavním soudem vyjadřovat. Motejl plně podporuje snahy o zvýšení protipožární ochrany, zlepšení lze podle něj dosáhnout i jinak než vyhláškou. Možností je nabízet výhodnější pojistné podmínky pro majitele nemovitostí, kteří sami investují do hasicích přístrojů a kouřových čidel.
Ombudsman napadá vyhlášku z více důvodů. Vadí mu především, že odkazuje na české technické normy, které nejsou běžně veřejnosti dostupné a navíc nejsou dostupné bezplatně. Tato praxe podle Motejla odporuje ústavním principům, podle nichž musí být právní normy už ze své podstaty přístupné veřejně a bezplatně všem.
´Vyhláška je prospěšná jen pro obchodníky´
Vyhláška nařizuje vlastníkům staveb povinnost pořídit hasicí přístroje, zajistit jejich revize a ve specifikovaných případech pořídit i kouřová čidla. Tuto povinnost zdůvodňuje ministerstvo vnitra veřejným zájmem na ochraně před nebezpečím vzniku požárů. Uvádí, že "vyhláška je reakcí na celkový statisticky doložený negativní trend nárůstu požárů bytů a domů a s tím spojenými úmrtími".
Podle Motejla je ale toto tvrzení nepravdivé. Ombudsman upozornil, že oficiální statistiky hasičů o údajném nárůstu nevypovídají: počet požárů v letech 2003 až 2007 je na stejné úrovni, stejně jako počet zraněných. V roce 2007 se dokonce ve srovnání s uplynulým léty snížil počet mrtvých.
Ombudsman vyvozuje, že nařízení kupovat do nových domů hasicí přístroje
není odůvodněné a bude pouze finančně prospěšné těm, kteří s těmito
zařízeními obchodují, instalují je a dělají jejich revize. Ombudsman tvrdí,
že to potvrzuje překvapivě i vnitro, které v důvodové zprávě k vyhlášce
uvádí, že norma "bude mít pozitivní dopad na činnost malých a středních
podnikatelů".
Motejl vytáhl proti vnitru
Ministerstvo vnitra ve své protipožární vyhlášce skrývá pod pláštěm veřejného zájmu podporu soukromým podnikatelům. Ombudsman Otakar Motejl odsoudil předpis, podle něhož si lidé pro nové domy musejí od poloviny roku 2008 kupovat hasicí přístroje a požární hlásiče.
Přístup ministerstva ho rozhořčil natolik, že se obrátil na Ústavní soud, aby vyhlášku zrušil. Tak závažný krok činí teprve pošesté za dobu, co je ve funkci.
„Stát sice je oprávněn stanovit z důvodu předcházení škod konkrétní povinnosti, ale může tak učinit pouze v případě, kdy je to skutečně odůvodněné," oznámil Motejl. Statistiky hasičů podle něj vzdor vysvětlení ministerstva žádný negativní trend nedokazují. Hasiči i ministerstvo vnitra odmítli názor komentovat.
Motejl ale tvrdí, že neexistují ani důkazy o přímém vlivu vybavení budov hasicí a varovací technikou na snížení škod. Naopak z vyhlášky těží výrobci zařízení a jejich kontroloři, protože hasicí přístroje je třeba pravidelně kontrolovat a platit za ně. Podle něj by bylo lepší použít jako metodu například jiné pojistné podmínky, které by majitele vhodně vybavených staveb zvýhodnily.
Ombudsman na vyhlášce kritizuje i to, že používá odkaz na technické normy, které nejsou volně dostupné, a na rozdíl od zákonů za ně lidé musejí dokonce platit.
Ombudsman patří u Ústavního soudu k úspěšným navrhovatelům. Dosavadní případy kromě jediného všechny vyhrál.
Zákony a vyhlášky šité na míru určité lobby se u nás vydávají až podezřele často
Ombudsman Otakar Motejl vytáhl do boje proti ministerstvu vnitra - respektive proti vyhlášce, která od loňského léta nařizuje lidem instalovat v novostavbách hasicí přístroje a požární hlásiče. Vypadalo by to jako osamocená prkotina, nebýt Motejlova zdůvodnění: ministerstvo ve vyhlášce pod pláštíkem veřejného zájmu maskuje podporu konkrétních soukromých podnikatelů, v tomto případě výrobců a kontrolorů hasičáků. Tady už zdaleka nejde jen o jednu protipožární vyhlášku. Ombudsman popsal jeden mohutný společenský, respektive protispolečenský trend: až podezřele často se u nás vydávají zákony a vyhlášky šité na míru určité profesní, nebo dokonce výrobní lobby.
Řidič tvrdej chleba má Noviny nejsou nafukovací, tak aspoň pár případů ze života řidiče. Od nového roku platí novela zákona, která České kanceláři pojistitelů dává právo nahlížet do registru vozidel a zjišťovat, jestli náhodou člověk nemá vrak, který zapomněl odhlásit. Takovému zapomnětlivci pojišťovna povinné ručení zpětně naúčtuje a dopočítá penále. Desetitisíce řidičů vyhání nové nařízení do mrazivých rán před dopravní inspektoráty. Pokud informaci o svém autě chtějí na papíře, zaplatí 50 korun za kus. Sankci, která se do poloviny února vyšplhá na 2500 korun, zaplatí hříšník do garančního fondu pojišťoven. Už ho nemusí chytit ve vraku za jízdy, přístroj má a to stačí. Jakpak se asi do úředních registrů aut dostane taková soukromá pojišťovna? Stojí její zaměstnanci taky ráno ve frontě?
Platí poplatky?
K povinné výbavě auta patří lékárnička a podle předpisů ji řidič musí každé dva roky měnit.
Pro většinu lidí může být 200 korun za nejlevnější lékárničku pakatel, výrobci ale uvažují v jiných číslech: dvoustovku vynásobí počtem aut v republice (jenom osobních vozů jsou 4,3 milionu) a výsledek podělí dvěma - to je roční obrat autolékárničkové branže. Lékárnička obsahuje roušky, obvazy, šátky, nůžky - to všechno se po dvou letech nepoužité vyhazuje. V normalizační Československé lidové armádě se obvazy měnily po deseti letech. Asi toho vojáci za Husáka vydrželi pětkrát víc než dnešní řidiči.
Řidič, který chce jezdit autem i v důchodu, musí jít na první povinnou lékařskou prohlídku už v šedesáti, pět let před nástupem do penze. Za 300 korun lékař řidiče pět minut jakoby prohlíží. Prohlídka vypadá asi tak, že se lékař řidiče zeptá, jestli je zdravý, a když řidič lékaři odpoví, že je zdravý, lékař se usnese, že řidič je zdravý.
Pak tu máme polygon v Mostě. Na tamním autodromu řidič, jemuž se nashromáždilo nebezpečně moc trestných bodů, projede kaluž, absolvuje takzvané školení a zaplatí 8330 korun. Za to mu provozovatel s certifikátem od ministerstva umaže tři trestné body. Zatím se odpustky pro celou republiku vydávají jenom v Mostě, v rámci decentralizace bude ale zřízeno třináct malých krajských monopolů. Obzvláště trapné je, že na uspokojení každého konkrétního podnikatelského záměru existuje nějaká konkrétní vznešená záminka: zvýšená bezpečnost na silnicích (a taky na sjezdovkách, pokud se zavedou povinné přilby), potřeba být přichystán na nebezpečí požáru, zavádění evropských standardů.
Žádná myšlenka není dost ušlechtilá, aby se na ní nedalo vydělat. Bez většího zájmu veřejnosti rozhodl před dvěma roky summit EU o zavádění takzvaně ekologických žárovek. Jsou spořivější, jen vyrábějí hnusné světlo kazící oči při čtení a mají sedmkrát větší zaváděcí cenu než žárovky klasické. V Británii nedávno prasklo, že firma, která bude mít na výrobu spořivých žárovek faktický monopol, částečně patří jednomu bývalému labouristickému ministrovi. Starý lord se pochopitelně jenom snaží přispět do boje proti globálnímu oteplování.
Válí se to na ulici Jedním z neblahých trendů moderní doby jsou vklínovači - nikým nevolení zprostředkovatelé, kteří se vklíní mezi stát a občana a žijí z inkasování státem nařízených poplatků. Co to dělá s mnoha takzvaně prostými občany a jejich základní touhou po spravedlnosti, si většina vrcholných politiků asi ani nedokáže představit.
U občanských demokratů je zvykem stěžovat si na osud, že se musí ucházet o přízeň národa s tak levicovými sklony. Vzdorovat paroubkovskorathovské demagogii není snadné, to jim nikdo nebere. Taky jim ale přece nikdo nezakazuje sebrat na ulici takové rozpočtové neutrální téma, jakým je kapsování několika vybraných firem na úkor milionů voličů. Stačilo by umravnit partnery lobbistů ve vlastních řadách a na ministerstvech (dopravě i vnitru vládne ODS). Evropské předsednictví ani hledání modrých kořenů ještě žádného premiéra nevytrhlo.
Okomentovat